Přejít k hlavnímu obsahu

Okolí Lipnice

Hrad Lipnice

Hrad Lipnice patří k nejmohutnějším českým hradům. Byl založen rodem pánů z Lichtemburka na počátku 14. století. Charakteristickou siluetu hradu vymezují dva rozsáhlé obytné paláce "Thurnovský" a "Trčkovský". Dvě monumentální věže, obranná Velká věž a obytná věž Samson. Z ochozu této věže vás okouzlí nádherný výhled do širokého okolí.

Na hradě je k vidění nejen archeologická expozice nebo rozsáhlá sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé, ale také velmi cenná hradní kaple sv. Vavřince z první čtvrtiny 14. století. Kaple je architektonicky nejcennější částí hradu a je zajímavá i svou historií. Právě zde byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží v Českém království.

Hrad Lipnice nabízí návštěvníkům volnou prohlídku, což ocení zejména rodiny s dětmi. Jejich pozornost jistě upoutá tajuplná pověst o pokladu pánů z Landštejna, který je prý na Lipnici ukryt. Poznávacím znamením je třetí kříž, pod nímž by měl být poklad uschován. Prvé dva kříže jsou vytesány v kamenném ostění hradní brány, zatímco třetí kříž je neznámo kde.

 

 

K lipnickému hradu se váže několik legend, mezi dvě nejznámější patří legenda O zazděné Kateřině a O podkladu a třetím kříži.

 

O zazděné Kateřině
Krásná Kateřina z Landštejna se jednoho dne zamilovala do majitele nedalekého hradu Orlíka Jindřicha z Dubé. Když se to dozvěděl její muž, pán na Lipnici, Čeněk z Vartenberka, nechal Jindřicha zavraždit a své ženě nachystal krutou smrt. Do výklenku v hradní kapli vsadil nejprve mrtvolu svého soka a k němu pak nechal postavit a ke zdi přikovat nebohou Kateřinu. Své strašné dílo pak dokončil tím, že výklenek zazdil. Od té doby prý v noci můžete potkat nebohou Kateřinu, jak bloudí hradem a hledá svého milého. Na počátku 18.století se při stavebních úpravách hradní kaple skutečně našel zazděný výklenek a v něm dvě lidské kostry, jedna údajně se zbytky brnění.

 

O pokladu a třetím kříži
Lipnice ukrývá poklad pánů z Landštejna. Poklad je ukrytý pod třetím křížem. Dva z těchto tří křížů jsou vytesány v hradní bráně. Někde na hradě je ukrytý třetí kříž, pod kterým se má kopat a nalezne se tajná místnost. Tato místnost skrývá nesmírné bohatství. Poklad ale má svého strážce, kostlivce s diamantovýma očima, kterého musíte nejprve svou chytrostí obelstít, abyste se mohli pokladu zmocnit. Říká se, že poklad je stále ještě nenalezen ukrytý v lipnickém podzemí.

 

Památník Jaroslava Haška

Památník Jaroslava Haška se nachází v Lipnici nad Sázavou, v domku, kde Jaroslav Hašek bydlel. Přišel sem s přítelem malířem Jaroslavem Panuškou v létě roku 1921. Než koupil poměrně drahý domek pod hradem, č. p. 185, bydlel téměř rok v hospodě U České koruny.

Domek se stal později památníkem Jaroslava Haška. Domek opravil, ale obýval pouze jednu místnost se svou druhou ženou Šurou. Dlouhou dobu v domku nepobyl, 3. ledna 1923 zde zemřel. 

Spisovatel je pochován na místním hřbitově. Náhrobek má tvar otevřené knihy. Jedno je jisté, jeho příchod na Lipnici znamenal pro toto krásné a tiché místo pozdější velkou popularitu.

 

 

Národní památník odposlechu

Národní památník odposlechu je označením pro trojici reliéfů vytesaných do skal v zatopených lomech u Lipnice nad Sázavou. Jako první z reliéfů bylo dne 23. června 2005 odhaleno Bretschneiderovo ucho. V průběhu následujícího léta přibyla v druhém lomu Ústa pravdy, odhalení proběhlo 7. září 2006. Ve třetím lomu, opět po roce, byl v létě dokončen a odhalen 17. září 2007 poslední díl památníku s názvem Zlaté oči. Projekt památníku odposlechu zastřešil sochař Radomír Dvořák, na sochání se podílela skupina kameníků, včetně žáků Kamenosochařského střediska Lipnice nad Sázavou.

V roce 2013 přibyla čtvrtá část památníku – Hlava XXII. Jeho název odkazuje na stejnojmenný román Josepha Hellera a stejně jako u předchozích částí je jeho autorem sochař Radomír Dvořák.

Přístupová cesta k dílu je značena z náměstí, odkud je památník vzdálený cca 1 km.

 

Gotický kostel sv. Víta v Lipnici

Kostel sv. Víta je sakrální stavba ve středu obce Lipnice nad Sázavou. Původně gotický kostel byl několikrát upravován a přestavován v různých architektonických slozích. Kostel byl postaven v gotickém stylu, první zmínka o něm pochází z roku 1347. Později byl obnoven v pozdně gotickém stylu. V 17. a 18. století byly provedeny barokní úpravy spolu s hradní kaplí a zároveň byla na skále nad kostelem postavena zvonice. V roce 1869 kostel vyhořel spolu s hradem a velkou částí městečka. Opravy byly dokončeny roku 1914.

Lipnický kostel je jednolodní s polygonálně uzavřeným presbytářem. Autorem hlavního oltáře z roku 1870 je K. Heinrich z Kutné Hory, jeden z vedlejších oltářů s motivem sv. Josefa pochází z hradní kaple. Ke kostelu vede mohutné kamenné schodiště. Kostel je kulturní památkou České republiky.

Od hotelu vzdálený cca 12 km

Havlíčkův Brod

Město je ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od krajského města Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přes 23 tisíc obyvatel.

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem. Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.

V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 až do roku 1945 se město jmenovalo Německý Brod. Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.

V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.

 

Církevní pamětihodnosti

  • Kostel na Nebevzetí panny Marie
  • Kostel sv. Vojtěch
  • Kostel sv. Kateřiny
  • Kostel Nejsvětější Trojice
  • Kostel sv. Kříže
  • Kostel Svaté Rodiny
  • Kostel Božího hrobu
  • tři kříže na Kalvárii a jedno zastavení Křížové cesty

 

Světské památky

  • Havlíčkův dům
  • Kašna se sochou Tritona
  • Mariánský sloup
  • Štáflova bašta
  • Štáflova chalupa
  • zbytky městských hradeb
Od hotelu vzdálený cca 12 km

Humpolec

Město je v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1mezi Brnem a Prahou. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o Humpolci je z roku 1178, kdy byla tehdejší ves darována Přemyslem Soběslavovi II., vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z Prahy na Moravu. Posléze patřil řádu německých rytířů a do roku 1325 ves patřila želivskému klášteru. Po roce 1325 ves patřila řádu křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1233 měl být v Humpolci postaven kostel sv. Mikuláše. Posléze ves patřila pánům z Lipé, pánům z Dubé, pánům z Leskovce, Trčkové a z Lípy a pánům z Říčan. Během husitských válek město bylo jednou z husitských výsep. Po bitvě na Bílé hoře bylo město zabaveno a majiteli se stali pánové ze Somlsu. Mezi 13. a 15. stoletím se v Humpolci těžilo stříbro, později převládlo soukenictví.

Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů, v době, kdy Humpolec vlastnil hrabě Wolkenstein-Troszburg byla tehdejší vesnice v roce 1807 povýšena na město. V 19. století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku Český Manchester. V roce 1848 ve městě vznikla národní garda a poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský a roku 1910 byl ve městě zřízen okresní úřad okresu Humpolec, město zůstala okresním až do roku 1960, kdy došlo k reorganizaci státní správy a Humpolec se stal součástí okresu Pelhřimov.

 

 

Zajímavosti:
  • Humpolec je spojován s fiktivní postavou Hliníkem z filmu Marečku, podejte mi pero!, který zde má své HLINÍKárium, které bylo otevřeno 22. září 2006 za přítomnosti Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Nedaleko HLINÍKária se nachází park Stromovka s pamětní deskou Hliníkovi (odhalena 8. září 2002).
  • V Humpolci byly natočeny filmy Údolí krásných žab a Dobří holubi se vracejí. Na nedaleké zřícenině hradu Orlík filmová pohádka Jak se budí princezny.
  • Asi 3 km od centra města se nachází zřícenina hradu Orlík.

 

u Humpolce

Zřícenina hradu Orlík

Zřícenina se nachází nad vesnicí Rozkoš asi 3 km od Humpolce. Stojí v zalesněném kopci nadmořské výšce 645 m. Z hradu založeného na konci 14. století se dochovaly rozsáhlé zbytky budov a opevnění. Od roku 1963 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.

Hrad původně nazývaný Humpolec nechali pravděpodobně po roce 1371 postavit páni z Dubé. První písemná zmínka však pochází až z roku 1399, kdy patřil Jindřichovi z Dubé. O pět let později ho dobylo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Po smrti Jindřicha z Dubé hrad po jistých sporech zdědila Jindřichova dcera Anežka. Její manžel, Jan z Jenštejna, hrad prodal roku 1420 Janu Leskovci z Leskovce. V padesátých letech patnáctého století nechal hrad přestavit Arnošt Leskovec z Leskovce. Přestavbu dokončil v renesančním slohu až Burjan Trčka z Lípy, který ho koupil v roce 1496.

Po něm na hradě sídlil jeho syn Zdeněk Trčka z Lípy připomínaný zde ještě v roce 1559, ale o rok později se hrad připomíná již jako pustý. Opuštěný hrad koupil Jan z Říčan a nechal ho opravit jako své sídlo. Jeho syn, taktéž Jan, hrad prodal v roce 1588 Kryštofu Karlovi z Roupova, který se brzy poté přestěhoval na zámek v Herálci, a starý hrad byl definitivně opuštěn.

Ještě v roce 1708 je Orlík uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi a z roku 1803 pochází vyobrazení z doby před zkázou hradu. Orlík byl později rozebírán na stavební kámen. Roku 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva a v období 1939–1943 proběhl také archeologický průzkum.

V roce 1977 se zde natáčela část exteriérů filmové pohádky Jak se budí princezny. V roce 2014 byla opravena věž a byla dostavěna železnou konstrukcí. Slouží jako rozhledna.

 

Kolem Lipnice nad Sázavou

Cyklotrasy

Cyklotrasa č. 19 – jde o úsek Posázavské stezky směr Lísek

Obtížnost: střední
Značení: silniční
Komunikace: silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace
Povrch: asfalt, zpevněný povrch

Vhodné pro všechny typy bicyklů

 


Kam z Lipnice po cyklotrase č. 19?

 

Lipnice nad Sázavou - směr Lísek: 87 km

projedete: Broumova Lhota, Okrouhlice, Vadín, Březinka, Poděbaby, Havlíčkův Brod, Herlify, Bartoušov, Dlouhá Ves, Utín, Přibyslav, Hřiště, Ronov nad Sázavou, Nové Dvory, Buková, Nížkov, Sázava, Hamry nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, Mělkovice, Veselíčko, Slavkovice, Petrovice, Nové Město na Moravě, Zubří, Lísek

 

Lipnice nad Sázavou - směr Sázava: 98,5 km

Projedete: Kamenná trouba, Dolní Město, Lipnička, Světlá nad Sázavou, Mrzkovice-rozcestí, Leštinka, Smrčná, Koňkovice, Bilantova Lhota, Ledeč nad Sázavou, Sechov, Jedlá, Vlastějovice, Laziště-železniční zastávka,  Zruč nad Sázavou, Chabeřice, Kácov, Tichonice, Radonice, Český Šternberk, Otryby, Rataje nad Sázavou, Talmberk, Sázava

 

 

Cyklotrasa č. 1211 Lipnice nad Sázavou – Senožaty: 21 km

Obtížnost: střední
Značení: silniční
Komunikace: silnice III. třídy, účelové komunikace
Povrch: asfalt

Vhodné pro všechny typy bicyklů

Co uvidíte po cestě?
Projedete: Bystrá, Proseč, Kaliště, Speřice, Lísky, Miletín. Otavožaty, Senožaty

 

The website encountered an unexpected error. Please try again later.